V úterý 12. dubna proběhl v Brně, v prostorách Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, Místní dialog na téma Evropský rok mládeže & Soudržnost. Mezi hosty dialogu byli:
- Prezident Výboru regionů Apostolos Tzitzikostas
- Člen Výbor regionů za ČR Radim Sršeň
- Ředitelka Zastoupení Jihomoravského kraje při EU Vendula Nováčková
V první části dialogu se diskutovalo o realizační fázi programového období 2021-2027 Evropských strukturálních a investičních fondů a o možnostech jejich využití k podpoře aktuálních výzev evropské společnosti. Následovala debata o tom, jak mladí lidé nahlíží na EU a o tom, jaké jsou příležitosti pro účast mladých lidí v EU.
„Pokud chceme zvyšovat kvalitu života, musíme vybudovat infrastrukturu, která umožní mladým lidem se rozhodovat, kde chtějí zůstat žít (na venkově, ve městech, …). A k tomu slouží Strukturální fondy EU. Nicméně pouze správné využívání fondů nestačí, musíme také posílit soudržnost. A právě to je úkolem Výboru regionů." - Apostolos Tzitzikostas, Prezident Výboru region
Apostolos Tzitzikostas účastníkům stručně představil Výbor regionů, přičemž zdůraznil, že tato evropská instituce je v podstatě platformou pro debaty mezi úrovněmi vládnutí. Jelikož během diskuze účastníky zajímalo, zda je Výbor regionů politická, nebo administrativní instituce, pan Tzitzikostas vysvětlil, že se jedná o instituci dosti politickou a detailněji vysvětlil, jak vlastně funguje.
Prezident Výboru regionů hovořil také o kohezních fondech EU, u nichž vyzdvihl to, že pomáhají jak v časech prosperity, tak v časech krize.
„Krize nás spojila, nyní jsme jednotní!" - Apostolos Tzitzikostas, Prezident Výboru region
Apostolos Tzitzikostas hovořil také o roce 2022 jakožto Evropském roce mládeže a o tom, že (nejen) tento rok prozatím přináší pro mladé lidi řadu výzev, ať už jde o rostoucí ceny, energetickou krizi, či obecně o post-covidovou situaci.
V neposlední řadě mluvil také o současné rusko-ukrajinské krizi, kdy ocenil např. lokální politiky v Polsku, v oblasti u polsko-ukrajinských hranic, za to, jak organizují pomoc.
„Mladí lidé by měli být mnohem více respektováni, mělo by jim být více nasloucháno a měli by být více zapojováni do procesu evropské integrace… Je to totiž JEJICH budoucnost." - Radim Sršeň, Člen Výboru regionů za ČR
Člen Výboru regionů za ČR Radim Sršeň vyjádřil lítost nad tím, že v Česku není mnoho debat o budoucnosti EU a také nad tím, že mladí čeští politici nejsou příliš aktivní na evropské úrovni. Zmínil např. Program pro mladé zvolené politiky (YEP) a informoval, že z ČR se do něj nikdo nepřihlásil. Pan Sršeň vyzval mladé lidi k větší aktivitě a zároveň vyzdvihl roli lokálního dialogu jakožto nástroje pro zapojení mladých lidí do politik EU.
Během následné diskuze účastníci souhlasili, že problém vidí v tom, že Češi se velmi podceňují, a proto se celkově příliš nehlásí do EU institucí.
„Musíme dát prostor mladým lidem, oni jsou si vědomi toho, že je to jejich budoucnost a chtějí se podílet na jejím vytváření. Mohu říct, že i naše Zastoupení pomáhá zapojení mladých lidí do EU zlepšovat. V naší bruselské kanceláři máme vždy stážisty, kteří jsou důležitou součástí našeho týmu. Připravují nejnovější informace z EU a pomáhají s organizací akcí, kterých se naše Zastoupení účastní." - Vendula Nováčková, Ředitelka Zastoupení Jihomoravského kraje při EU
Vendula Nováčková, ředitelka Zastoupení Jihomoravského kraje při EU, hovořila nejen obecně o tomto Zastoupení a o jeho propojení s Výborem regionů, ale také o tom, jak tato organizace podporuje mladé lidi – představila možnosti stáží v Bruselu a mluvila také o spolupráci Zastoupení s celou řadou různorodých partnerů.
Na co se ptali účastníci lokálního dialogu z řad široké veřejnosti?
Během dialogu účastníky například zajímalo, zda a jak je možné bojovat s tím, že ačkoliv EU ve skutečnosti opravdu pomáhá regionům, řada lidí je stále velmi euroskeptická. Prezident Výboru regionů Apostolos Tzitzikostas řekl, že jednak je zapotřebí zapojit více měst a regionů do rozhodovacího procesu, což by znamenalo nejen celkově pragmatičtější přístup, ale také benefit v podobě získávání podnětů z praxe. Dále je podle něj zapotřebí, aby sami místní politici lidem připomínali, co všechno se díky fondům EU vybudovalo, a ukazovali jim takto na konkrétních příkladech, že EU má opravdu význam.
Účastníci dialogu také zmínili problematiku špatné komunikace EU témat směrem k české veřejnosti. Ta souvisí mj. s nedostatečným mediálním pokrytím – ČR má v Bruselu pouze 4 akreditované novináře zabývající se EU, kdežto např. Německo jich má 100.
Během letošního roku o tématu koheze ještě hodně uslyšíme, jelikož bude prioritou českého předsednictví v Radě EU, které započne 1. července 2022
Dialog byl zorganizován ve spolupráci Zastoupení Jihomoravského kraje při EU, Evropského výboru regionů a Masarykovy univerzity.