< Zpět

Projev o stavu Unie 2022

14. 9. 2022

1663141852596 20220914 EP 136133A EVD EG 079 800x450

Ve středu 14. září přednesla předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyenová, tradiční zářijový projev o stavu Evropské unie. Ten letos obsahoval témata ruské války na Ukrajině, změny klimatu, opatření EU k řešení rostoucích životních nákladů, energetické krize či ochrany demokracie a právního státu.

  • Při projevu ve Štrasburku byla přítomná i Olena Zelenská. Ursula von der Leyen děkovala Oleně, prezidentu Zelenskému a všem bojujícím vojákům na ukrajinských frontách. “Odvaha má jméno Ukrajina”. Od prvního dne se Evropa sjednotila a nadále poskytuje Ukrajině pomoc ve formě zbraní, uplatňování odvetných sankcí proti Rusku, finančních prostředků a azylem pro uprchlíky. Finanční pomoc Ukrajině již nyní přesáhla 19 miliard EUR, obnova Ukrajiny si však vyžádá další zdroje. Jeden z těchto zdrojů ve výši 100 milionů EUR bude použit na obnovu poškozených ukrajinských škol. Poválečná obnova však bude zacílena i na podporu technologických a inovativních center, přistoupení Ukrajiny k jednotnému evropskému trhu či zrušení roamingových poplatků pro Ukrajiny v oblasti Evropské unie. “Měli jsme naslouchat těm, kdo Putina znají”, zmínila Ursula von der Leyenová.
  • Společný postup Evropy odráží i odklon od závislosti na dodávkách ruského plynu a snaha diverzifikovat zdroje energií směrem ke spolehlivým dodavatelům jako jsou Spojené státy americké, Norsko či Alžírsko. Evropská komise navrhuje stanovit horní hranici příjmů firem, které vyrábějí elektřinu za nízké náklady. Tyto firmy mají nadprůměrné zisky, které jsou nicméně na úkor spotřebitelů. V této nelehké době by měly být zisky směřovány těm, kteří je nejvíce potřebují. Díky tomuto návrhu by měla Unie dotovat členské státy na tlumení negativních dopadů způsobených zvýšením cen energií.
  • Finance musí být také směřovány k přechodu na digitální a klimaticky neutrální ekonomiku. S tím souvisí nový trend a realita v podobě vyššího veřejného dluhu. Je třeba určit fiskální pravidla k zajištění udržitelných veřejných financí. Členské státy by však měly mít při snižování dluhu větší flexibilitu. Měla by zde existovat větší odpovědnost a jednodušší pravidla.
  • “Sociálně tržní hospodářství bude hnací silou ekologické a digitální transformace”. Je potřeba odstranit překážky, které brzdí malé a střední podniky v EU. Ty jsou ústředním prvkem transformace a jádrem dlouhé a úspěšné historie evropského průmyslu. Aktuálně na ně dopadají inflační tlaky a nejistota. Proto Evropská komise plánuje předložit jednotný soubor daňových pravidel pro podnikání v Evropě pod názvem BEFIT, usnadní tím podnikání, sníží byrokratickou zátěž a zvýší tak dynamiku kontinentálního trhu. Zároveň je však třeba se zaměřit na školení a akreditaci nových pracovníků přicházejících do EU. I proto plánuje Komise označit příští rok Evropským rokem školení a vzdělávání.
  • Smrt královny Alžběty II. poukázala na vytrácení toho, co se nám kdysi zdálo trvalé. Byla pevným bodem bouřlivých a transformačních událostí posledních 70 let, “tato žena se stala legendou”.
  • “Národy světa společně vybudovaly mezinárodní systém, který prosazuje mír a bezpečnost, spravedlnost a ekonomický pokrok. Tento systém je dnes tím skutečným cílem ruských raket.” Tento okamžik vyžaduje přehodnocení zahraničně-politické agendy. Ta musí spočívat na demokratickém národě. Demokracie byla brána jako samozřejmost, dnes čelí Evropa útokům autokracií, které se snaží napadat demokracii zevnitř i zvenčí. Komise bude i nadále chránit nezávislost soudnictví či schvalování rozpočtu prostřednictvím mechanismu podmíněnosti. Bude také usilovat o snížení korupce předložením opatření k aktualizaci legislativního rámce EU.
  • Ambice mladých lidí by měly být kladeny do středu a dít by se tak mělo i v rámci zakládajících smluv. A to v případě práva nepoškodit budoucnost naších dětí a zanechat tento svět lepším místem pro příští generace. Tato solidarita mezi generace by měla být zakotvena do evropských Smluv.

Závěrem “světlo nejvíc září ve tmě”. Ať žije Evropa!


V reakční debatě, která následovala po projevu vystoupil také český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Zmínil podobnost priorit českého předsednictví v Radě EU s prezentovanými prioritami Ursuly von der Leyenové. Za hlavní úkol a cíl české reprezentace označil řešení energetické krize a zmírňování negativních dopadů rostoucích cen energií na obyvatele.


Bližší informace, včetně kompletního přepisu projevu najdete na oficiálních stránkách Evropské komise. Záznam projevu je dostupný ZDE.

 

Zdroj obrázku: EURACTIV.cz