Ve středu 18. dubna proběhla další debata na jedno ze zásadních témat Jihomoravského kraje – Věda, výzkum, inovace: budoucnost v EU.
Debata proběhla online a vysílala se na facebookových profilech pořadatelů. Na spolupořádání debaty se společně se Zastoupením Jihomoravského kraje při EU podílelo také brněnské Eurocentrum a portál EUROACTIV.
Diskutujícími byli vědecká tajemnice CEITECu MUNI Nikola Kostlánová, proděkanka pro integraci do ERA LDF MENDELU Pavlína Pancová Šimková a nově ustanovený ředitel Regionální rozvojové agentury jižní Moravy Patrik Reichl.
Debatu moderovala šéfredaktorka portálu EURACTIV Kateřina Zichová.
Diskutující se zabývali pozicí Jihomoravského kraje potažmo České republiky v oblasti vědy, výzkumu a inovací, zahraniční mobilitě a spolupráci vědců napříč Evropou, či přitažlivostí Jihomoravského kraje a Brna jakožto centra inovací, ale také například oblastí Vědy, výzkumu inovací z hlediska EU - aktivity EU v této oblasti a jejich přínos pro české vědce. V závěru diskuze bylo také krátce komentováno jakým způsobem by měla být věda komunikována veřejnosti.
Česká republika "Montovnou Evropy" ?
Pan Reichl ve svém příspěvku uvedl, že negativní konotaci České republiky jako montovny Evropy vnímá jako velmi nezaslouženou. V době, kdy byla potřeba řešit transformaci české ekonomiky a reagovat na vysokou míru nezaměstnanosti, byli v České republice hojně vítání zahraniční investoři ve výrobě. Od té chvíli již však uběhl notný kus cesty, což dokazuje také mezinárodní inovační index, ve kterém se Česká republika nachází okolo 23. místa. Přestože jsme dobří právě v inovacích, výzkumu a designu, důvod, který nás nestaví na vyšší příčky tkví v tom, že neumíme onen produkt prodat.
"Negativní konotace České republiky jako montovny Evropy je nezasloužená. ČR je na 23. místě inovačního indexu. To, co způsobuje, že nejsme na vyšších příčkách je to, že to neumíme prodat," řekl Patrik Reichl, ředitel Regionální rozvojové agentury Jižní Moravy
Paní Kostlánová upozornila na důležitý aspekt, kterým je inovativnost. Z hlediska vzdělávání budoucích vědců považuje za důležité je inspirovat takovou měrou, aby byli po absolvování svých studií schopni vyvíjet inovace. Úkolem institucí, na něž jsou navázány doktorská studia, je zejména podněcování k inovativnosti a poskytnutí prostoru k otevřenému myšlení a kreativitě.
Zahraniční mobility a spolupráce vědců napříč Evropou
Dle paní Kostlánové je zapotřebí změnit přístup, jež povede k rozvoji a podpoře kreativity a otevřeného myšlení. Zároveň by také měly být přenastaveny standardy, respektive ustoupit od akademického inbreedingu, kdy je již téměř tradicí najímat vlastní absolventy do akademických řad. Je potřeba inspirovat studenty k tomu, aby získávali v zahraničí nové znalosti a zkušenosti. Neméně důležitým úkolem jejich nalákání zpět k návratu do České republiky. Tento proces je dvousměrný, tedy české vzdělávací a vědecko-výzkumné instituce by měly být mezinárodně otevřené a připravené přijímat zahraniční studenty, což vyžaduje nejen jazykovou vybavenost, ale také například i kulturu.
"Podpora a rozvoj kreativity a otevřeného myšlení je cestou k podpoře rození talentů ze strany vysokých škol. Klíčové je získávání znalostí v zahraničí. Neméně zásadní je však motivovat tyto studenty k tomu, aby se chtěli vracet zpět", zmínila Nikola Kostlánová, vědecká tajemnice, CEITEC MUNI
Paní Šimková Pancová upozornila na skutečnost, kdy samotný výjezd do zahraničí je mnohdy jednodušší než návrat. Překážku představuje český systém, který není plně propustný a není připraven na návrat vědce. Nicméně považuje za klíčové, aby vědci byli mobilní. Mobilita je pro vědce nezbytná z hlediska rozšiřování úhlů pohledů, jež jim následně umožnují se na problematiku, kterou se zabývají, podívat mnohdy zcela jiným směrem, ze kterého může následně vzejít inovace
Pan Reichl uvedl, že by zapojení studentů do praxe mohlo být lepší. Praxe sebou přináší motivaci něco vyvíjet.
RIS JMK a Brno, centrum inovací
Řečníci vyzdvihli práci Jihomoravského inovačního centra (JIC), které stálo u z rodu 1. generace Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje tzv. RIS JMK.
Pan Reichl vyzdvihl také přístup jednotlivých politických garnitur, které se drželi linky regionální inovační strategie, která byla v České republice na jižní Moravě jako první (pozn. autora od roku 2001). V tuto chvíli je již v platnosti 5. generace RIS JMK a s ní pokračuje i trend politické reprezentace kraje, která ji následuje – podpora inovací, univerzitního města, podpora start-upů. Zřízeno také Jihomoravské inovační centrum, které je příkladem toho, jak se má dělat podpora inovací a podnikavosti na úrovni regionů. RIS JMK je živý materiál, který funguje – není to strategie do šuplíku. V Brně toto funguje skvěle, nyní nastal čas, abychom tyto činnosti rozšiřovali i mimo metropolitní oblast i do vzdálenějších okresů – Hodonínsko, Znojemsko, kde sice není výskyt univerzit, ale mladí podnikaví a kreativní lidé jsou tam také.
Paní Kostlánová se přidala ke kladnému hodnocení činnosti JIC, mimo to také vyzdvihla práci univerzit, které v Brně hrají důležitý element, jež podporuje inovační cyklus. Například Masarykova univerzita se neboj přebírat zkušenosti ze zahraničí, inspirovat se dobrou praxí, implementovat tyto věci anebo se dokonce nechat hodnotit s cílem se zlepšit. Klíčové je postavení univerzity také v ekosystému, kdy je zapotřebí komunikovat jak se středními školami z hlediska přípravy jejich absolventů na nástup na vysokou školu, tak se zástupci průmyslu a firmami.
Paní Šimková Pancová následně doplnila přístup Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity, jež se věnuje aplikovanému, respektive základně-orientovanému výzkumu. Komunikace s praxí je stěžejní. Jelikož má Mendelova univerzita několik svých účelových zařízení (školní lesní podnik, školní zemědělský podnik) studenti svou praxi realizuji v rámci svého studia a své nápady a některé kroky si tak mohou vyzkoušet, což je pro ně bezesporu obrovským benefitem.
Věda, výzkum, inovace: přínos a možné bariéry EU
Paní Pancová Šimková vidí přínos Evropské unie v oblasti vědy. výzkumu a inovací zejména v infrastruktuře a možností spolupráce, dialogu, ale také jiného úhlu pohledu, který otevírá mysl a přináší jiné/nové hledisko, které může následně vést k inovacím.
Pan Reichl vyzdvihl zejména mobilitu a svobodu pohybu, která je podstatná.
Paní Kostlánová vidí přínos EU zejména ve sdílené síle, kdy nám EU přináší velikost, jež umožňuje prosadit například základy fair vědy, díky čemuž dochází k posunu etice ve výzkumu.
Řečníci se shodli, že často skloňované financování a dotace jsou až na posledním místě, přestože jsou fajn :)
Z hlediska možných bariér byl uveden, Šimkovou Pancovou, rozsudek Evropského soudního dvora – CRISPR-CAS9. CRISPR představuje genetický nástroj pro zvyšování odolnosti rostlin, jehož využívání bylo v minulých letech Evropskou unií omezeno. Překážkou může být tedy například legislativa, která pokrok ve vědě brzdí. Nicméně otázkou zůstává zda je toto nutně špatně – každá mince má dvě strany. Samozřejmě nám může utíkat svět a velmoci jako např. Čína, ale otázkou je, zda chceme v tomto ohledu Číně konkurovat.
Řečníci se v otázce EU také shodli na tom, že EU v oblasti vědy, výzkumu a inovací "koná". Toto tvrzení dále blíže vysvětlila Pancová Šimková na trendu rostoucí důležitosti témat výzkumu a inovací v posledních letech, jež je patrný skrze neustále se zvyšující rozpočet pro další série rámcových programů pro oblast výzkumu a inovací, ale také skrze skutečnost, kdy se tato témata stala průřezovými. Tento fakt činí z výzkumu a inovací oblast, která je obsažena napříč několika různými iniciativami, kdy hraje například stěžejní roli i v Zelené Dohodě pro Evropu. Je to právě výzkum, jež má potenciál přinést možná řešení a způsoby jejich následné implementace, aby byly příznivé nejen pro společnost, ale také pro průmysl.
"Dosažení na financování vědy, výzkumu a inovací z úrovně EU není složitější než z úrovně národní. Strukturální fondy jsou administrativně mnohem složitější, než např. rámcový program Horizont Evropa Překážkou je často strach z neúspěchu, který je třeba překonat," uvedla Pavlína Pancová Šimková, proděkanka pro integraci do ERA, LDF MENDELU
Komunikace vědy
V závěru debaty, byla krátce otevřena problematika komunikace vědy, respektive jakým způsobem by měla být věda komunikována. Řečníci se shodli, že věda a inovace by měli být komunikovány jasnou a zřetelnou formou, která je snesitelná a pochopitelná i pro laickou veřejnost. Možnou formou je komunikování vědy skrze příběhy, které v posluchači podnítí zvědavost a chuť objevovat.
Záznam celé debaty naleznete na našem youtube kanálu ZDE.